Strupovitost jabloně

Popis
Charakteristickým znakem skupiny hub, do které V. i. řadíme, je tvorba asků (vřecek) v nichž po buněčném dělení dochází ke vzniku 8 haploidních, dvoubuněčných askospor. Aska se tvoří v kulovitých plodnicích (pseudoperitheciích) vnořených do napadeného pletiva. Plodnice s v době zralosti otvírají kruhovým otvorem (ostiolem), kterým jsou do vnějšího prostředí vystřelovány askospory. Proces uvolňování askospor se odehrává prostřednictvím mechanismu vyplývajícím ze stavby vřeckového pláště a vlivem turgoru. Nepohlavní rozmnožování probíhá pomocí jednobuněčných i dvoubuněčných konidiíkyjovitého, hruškovitého či nepravidelného tvaru. Konidie vznikají na krátkých nečlánkovaných konidioforech.

Symptomy a škodlivost
V. inaequalis napadá listy i plody jabloní, výjimečně i letorosty. Na listech hnědozelené, později šedočerné sazovité skvrny, pletivo pod nimi často i nekrotizuje. Postižená místa nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Na plodech různě velké šedočerné skvrny, pokožka v místě napadení korkovatí a někdy praská. při silném napadení dochází k předčasnému opadu mladých plůdků. Sklizené ovoce je nevzhledné, často i tvarově zdeformované. Během skladování se může objevit i tzv.skládková strupovitost, kdy se na povrchu plodů vytvoří více či méně pravidelně rozeseté drobné černé skvrnky. Odrůdy se liší v náchylnosti k onemocnění - většina tržních odrůd však patří k citlivým až velmi citlivým. I když byla vyšlechtěna řada odrůd odolných až rezistentních vůči patogenu, širší uplatnění v IP nacházejí jen v menší míře; naopak jsou využívány v EP. 

Bionomie
Houba přezimuje ve formě  pseudoperithecií ve spadaných listech. Askospory ve vřeckách dozrávají začátkem vegetace. Představují zdroj primárních infekcí. Dozrávání askospor je ovlivněno teplotou a dochází k němu v období rašení jabloní (BBCH 53-54), kdy suma efektivních teplot od začátku roku dosáhne SET0(D)=300C. Po navlhčení při dešťových srážkách vřecko nabobtná, na vrcholu praskne a askospory jsou vymrštěny do vzduchu a větrem roznášeny do okolí. Po dopadu na vlhký list vyklíčí, prorostou pokožkou a způsobí primární infekci. Období vzniku primárních infekcí končí po úplném rozkladu loňských listů. Po uplynutí inkubační doby (8 – 22 dní) se objevují na listech nebo plodech olejové skvrny, které se brzy pokrývají šedočernou vrstvou konidioforů s konidiemi. Konidie způsobují sekundární infekce. Jsou splavovány vodou na spodní listy a plody, větrem se nešíří. Vytvářejí se až do konce vegetace. Askospory i konidie potřebují k vyklíčení vodu; zvýšená vzdušná vlhkost k infekci nestačí. Síla infekce je přímo úměrná době ovlhčení listů a teplotě během ovlhčení, Tento vztah byl zpracován do podoby tzv.  Millsovy tabulky, která bývá zakomponována do SW určeného k stanovení síly infekcí (např. ve formě grafu).