Ježatka kuří noha

Botanická charakteristika:
Jednoletá, 30-70 cm vysoká rostlina (tráva). Stébla přímá, někdy poléhavá až vystoupavá. Listy ploché, na okrajích červenavě naběhlé žilky, ve středu bílá žilka. Pochvy listů hladké. Jazýček není přítomen. Květenství lata, často červenavě naběhlá, tvořená z hroznovitě uspořádaných lichoklasů. Plod obilka. 

Význam a zajímavosti:

Pozdně jarní plevel, který může být nepříjemný zejména v okopaninách, kukuřici a zeleninových sadbách. K jeho hubení je nutno dodržovat agrotechnické postupy. Někdy se likvidace neobejde bez použití herbicidů, avšak na některé herbicidy si ježatka již vytvořila odolnost. Rozmnožuje se generativně. Obilky jsou rozšiřovány špatně čištěným osivem, zemědělskou technikou, kompostem. 

Ježatka kuří noha je celosvětově rozšířeným plevelem (její původ není spolehlivě objasněn, snad pochází z Evropy nebo Asie). Je problematickým plevelem především na rýžových polích v jihovýchodní Asii. V dobách nouze byla však pěstována jako obilnina - snáší i sucho. Z obilek je možné umlít mouku. 

V některých zemích (Indie, západní Afrika) se pěstuje jako pastevní rostlina. V prérijních oblastech USA jsou obilky vítanou potravou pro ptáky a drobné hlodavce. Je pionýrskou rostlinou, která osidluje nezapojená a slunná stanoviště. 

Záměna:
Ježatka kuří noha je snadno poznatelný druh. 

Etymologie:
Echinochloa: z řeckého ekhinos: ježek a chloa: tráva;
crus-galli: z latinského crus: noha a gallus: kohout.