Jitrocel větší

Čeleď
Jitrocelovité - Plantaginaceae

Klasifikace plevelu
Vytrvalý druh s převážně generativním rozmnožováním.

Výskyt
Vyskytuje se převážně na neobdělávané půdě, zřídka na zemědělské půdě - zde zejména ve víceletých pícninách (jetelovinách), v travních porostech. Výskyt na orné půdě je omezený. Vzhledem k ojedinělému výskytu je při intenzivním obhospodařování půdy hospodářský význam tohoto plevele malý. Problematickým se může stát v mezerovitých porostech při vyhynutí plodiny nebo při špatném založení travních porostů. Na orné půdě má nižší konkurenční schopnost vzhledem k pomalejšímu růstu. Škodlivost nastává pouze výjimečně při přemnožení v konkurenčně slabých porostech. Úporným plevelem může být v trávnících, kde může zcela vytěsnit kulturní porost.

Popis rostliny
Oddenek s jednou nebo více rozkladitými listovými růžicemi, listy okrouhle vejčité až eliptické, 5-30 x 3-10 cm velké, celokrajné nebo nepravidelně zoubkaté, 3-9-ti žilné, lysé nebo mírně pýřité, náhle zúžené v řapík.
Řapík stejně dlouhý nebo kratší než čepel, stvol krátce vystoupavý.
Klas hustý, zpravidla delší než stvol. Tobolky oválné až vejčité, 2-4 mm velké, s 6-11 semeny.Semena až 2 mm dlouhá, proměnlivá, v obrysu oválná až nepravidelně hranatá, lesklá, tmavošedá až rezavá.

Reprodukční šíření
Rozmnožování probíhá převážně generativně. Kvete od června až do pozdního podzimu. Jedna rostlina tvoří až několik tisíc semen. Již po uzrání semena dobře klíčí, nejlépe z povrchu půdy. Vegetativní rozmnožování je bezvýznamné.
Na nezemědělské půdě se šíří do nejbližšího okolí rostliny vypadáváním semen z víčkatých tobolek. Semena procházejí nepoškozená zažívacím traktem a mohou se šířit i statkovými hnojivy. Na orných půdách nemá z důvodu každoročního zpracovávání půdy dobré podmínky k šíření. Výskyt zde bývá způsoben příměsí semen v osivu některých drobnosemenných plodin, zejména jetelovin a trav.