Locika kompasová

Lactuca serriola

Čeleď
Čekankovité - Cichoriaceae

Klasifikace plevelu
Jednoletá nebo dvouletá rostlina

Výskyt
Na zemědělské půdě se vyskytuje v sadech a jiných vytrvalých kulturách, na orné půdě zejména v obilninách, řepce, víceletých pícninách aj. Dává přednost půdám suchým, výhřevným, živným, zásaditým. V oblastech se silným výskytem patří mezi nebezpečné plevele, její význam v současnosti narůstá.

Popis rostliny
Rostlina, při poranění silně mléčící, zakořeňující v půdě zpravidla šikmým kůlovým kořenem s četnými postranními kořeny. Na jaře vyrůstá z přízemní listové růžice přímá, lysá nebo dole štětinatá, bělavá, 30 – 150 (-180) cm vysoká lodyha. Nahoře přechází v latovité květenství.
Střídavé, tuhé, sivozelené listy mají čepel slabě kracovitou, peřenolaločnou, s úkrojky trojboce kopinatými, osténkatě zubatými. Naspodu přisedají listy hrálovitě přisedlou spodinou. Na rubu zejména dolních listů je na střední žíle charakteristická řada ostnů.
Lodyžní listy jsou obvykle postaveny do svislé roviny ve směru severojižním. Lodyžní listy přecházejí v květenství ve stále se zmenšující kopinaté podpůrné listeny, přisedlé střelovitou spodinou, z jejichž úžlabí vyrůstají šikmoodstálé větve květenství, nesoucí postranní i koncové květní úbory. Jejich vejčité, střechovité zákrovy mají na lůžku přes 10 jazykovitých, oboupohlavných, bledožlutých kvítků, sušením modrajících, jež jsou asi o polovinu delší nežli zákrov.
Plodem jsou ochmýřené nažky, 3 mm dlouhé, obvejčité, zploštělé, hnědavé, podélně žebernaté.

Reprodukční šíření
Rozmnožuje se výhradně generativně. Kvete od července do září a na jedné rostlině dozrává až několik tisíc nažek, jež jsou větrem roznášeny do širokého okolí. Jejich klíčivost je po dozrání vysoká, vzchází velmi dobře z povrchu půdy.