Nepatrnec rolní

Popis:
Jednoletý ozimý plevelný druh. Lodyhy 3 – 15 (-30) cm vysoké, jednoduché nebo nejčastěji z báze rozvětvené, roztroušeně přímo odstále chlupaté, s větvemi poléhavými nebo obloukem vystoupavými. Dolní listy zřetelně řapíkaté, horní přisedlé; čepele v obrysu široce kosníkovité až téměř okrouhlé, s úkrojky rozdělenými do 3 – 5 podlouhlých cípů (čepel celkem se 7 – 15, příp. až 21 koncovými cípy), řídce až hustě pýřité. Palisty vzájemně nálevkovitě srostlé, k listovému řapíku přirostlé, lodyhu objímající, do 1 až 1 dělené, se 4 – 7 laloky. Květenství vrcholičnaté s 5 – 15 květy shloučenými do svazečků, umístěných v paždí palistů proti jednotlivým lodyžním listům. Květy oboupohlavné, drobné, 1,4 – 2,2 mm dlouhé, žlutozelené s baňkovitou češulí; kališní lístky 4, drobné, vejčité; korunní lístky chybějí. Nažky 1,3 – 1,9 mm dlouhé, hnědavé.

Reprodukce a šíření:
Rozmnožuje se pouze generativním způsobem. Kvete od května do podzimu. Nažky klíčí buď na podzim, vytváří malou drobnou listovou růžici a kvete pak poměrně brzy zjara. Může však klíčit i časně zjara a kvést později v létě až do podzimu. Nažky šíří zvířata, neboť prochází jejich zažívacím traktem většinou klíčivé.

Rozšíření a hospodářský význam:
Rozšířen v Evropě, Asii a zavlečen i na další světadíly. Ve střední Evropě je pokládán za archeofyta. U nás roste roztroušeně po většině území, nejčastěji bývá v pahorkatině, roste i v nížinách a může stoupat i do vyšších poloh. Vyskytuje se převážně na zemědělské půdě (pole – hlavně ozimé obilniny, jeteloviny, strniště, úhory) a jen zřídka jej nacházíme v přirozených porostech (písčiny, písčité náplavy, okraje polních cest, stráně aj.). Většinou roste na kyselejších (mírně kyselé až neutrální), nevápnitých půdách, na písčitých, žulových a rulových podkladech. Je indikátorem mírně kyselých půd. Má nízkou konkurenční schopnost. Vlivem intenzifikace zemědělské výroby značně ustoupil z agrofytocenóz. Jedná se o málo významný plevelný druh.