Opletka obecná

Čeleď
Rdesnovité - Polygonaceae

Klasifikace plevelu
Jednoletý časně jarní plevel.

Výskyt
Na orné půdě zapleveluje zejména časné jařiny, ale i okopaniny a víceleté pícniny. Je škodlivá ve všech zahradních plodinách, polních zeleninách, v nově zakládaných trávnících a okrasných rostlinách, zvláště růžích a jiných keřích. Patří mezi velmi nebezpečné plevele. Vzhledem k popínavému charakteru se jedná o druh konkurenčně velmi schopný. Ovíjivé lodyhy způsobují zvláště za vlhčího počasí poléhání kulturních rostlin, sklizňové ztráty apod. Je hostitelem virových chorob cukrovky (mozaika řepy, žloutenka).

Popis rostliny
Jednoletý plevelný druh s kůlovým, málo větveným kořenem.
Lodyha poléhavá, zřídka ovíjivá, (5 - )15 – 40 (- 100) cm dlouhá, zpravidla větvená, hranatá, v drsná, zelená až červenavě naběhlá.
Listy střídavé, dlouze řapíkaté. Čepel listů v obrysu trojúhelníkovitá, na bázi srdčitá až střelovitá, s zašpičatělými laloky, na vrcholu špičatá.
Botky krátké, lysé.
Květenství v chudokvětých přetrhovaných úžlabních řídkých zdánlivých hroznech, kratších než listy nebo v úžlabních svazečcích. Květy drobné, nenápadné, 2 – 2,5 mm dlouhé, stopka květní kratší než okvětí, okvětní lístky u do 1/2 srostlé, s 5 cípy na vnější straně zelenavými, žláznatými, na vnitřní straně bělavými.
Plodem jsou trojboké nažky, (2,5 -) 3 – 4 (- 5) mm dlouhé, (1,8 -) 2 – 2,4 (- 2,6) mm široké, v obrysu téměř vejčité k oběma koncům zašpičatělé, černé, zcela nebo zčásti uzavřené zaschlým šedozeleným až šedohnědým okvětím.

Reprodukční šíření
Rozmnožuje se výhradně generativně. Kvetení probíhá od července do podzimu a na jedné rostlině se vytváří několik desítek až stovek nažek, které vypadávají do okolí mateřské rostliny. Po uzrání jsou nažky málo klíčivé. Teprve po přezimování v půdě klíčí již časně na jaře, později zjara, v létě i na podzim. Rostliny avšak přes zimu zanikají. Vzchází až z hloubky přes 12 cm a nažky vydrží v půdě životné 5 až 10 let (v úrodných a biologicky činných půdách životnost ztrácejí po 1 až 2 letech).
Zaplevelení je dáno především vysemeněním na poli, ale i špatně vyčištěným osivem (např. obilnin).