Žabinec obecný

Čeleď
Ptačincovité - Alsinaceae

Klasifikace plevelu
Jednoletý ozimý plevel.

Výskyt
Méně nebezpečný plevel.
Škodí ve všech plodinách, přestože je drobným plevelem, zejména tím, že je rozšířen hromadně a často tvoří souvislé pokryvy. Tím škodí i přezimujícím plodinám, zvláště víceletým pícninám, ozimé řepce aj. Zvláště nebezpečný je v pařeništích, sklenících a v zavlažovaných zeleninách, kde tvoří vzrůstné rostliny.

Popis klíční rostliny
Hypokotyl tenký, válcovitý, 5–10 mm dlouhý, cca 0,5 mm tlustý, zelenožlutý (někdy hnědočervený).
Děložní listy podlouhle kopinaté až vejčitokopinaté, 5–8 mm dlouhé, 2–3 mm široké, zašpičatělé, naspodu řapíkaté.
Řapíky dlouhé jako čepel děložních listů, odstálé, naspodu řídce dlouze chlupaté. Žilnatina nevýrazná, patrná jen střední žilka. Listy velmi jemně pýřité.
První pár pravých listů okrouhle vejčitý, 5–8 mm dlouhý, 4–7 mm široký. Listy vpředu stažené ve špičku. Řapíky žlábkovité výrazně dlouze chlupaté, zejména v dolní části. Žilnatina obloukoběžná, zřetelné pouze střední žebro. Listy jemně pýřité přitisklými chloupky.

Popis rostliny
Sytě zelený, křehký plevelný druh, s mělčeji kořenícím, jemným kořenovým systémem.
Lodyhy jsou (5) 10–30 (40) cm vysoké, vystoupavé nebo poléhavé, často bohatě větvené, v uzlinách často kořenující, lysé s 1–2 podélnými řadami chlupů.
Lodyžní listy vstřícné, vejčité až široce vejčité, špičaté, dolní dlouze řapíkaté, horní přisedlé, zpravidla zřetelně větší.
Květy jsou drobné, pravidelné, pětičetné, oboupohlavné a vyrůstají jednotlivě nebo v řídkých vidlanech v paždí listů. Jsou na dlouhých stopkách, podobně jako lodyha jednostranně chlupatých. Korunní lístky jsou bílé, dvoudílné, kališní lístky jsou vejčitě kopinaté, tupě špičaté, roztroušeně až hustě žláznatě chlupaté, s blanitým bělavým okrajem nejširším v horní části a zabírajícím přibližně 1/3 jejich šířky.
Plodem je vícesemenná tobolka, po uzrání pukající.
Semena jsou široce ledvinovitá, zploštělá, 0,9–1,3 mm široká, rezavě hnědá až tmavě hnědá, pokrytá řadami bradavčitých, hvězdnicovitých výrůstků.

Reprodukční šíření
Rozmnožuje se generativně, případně ve vhodných podmínkách kořenujícími lodyhami. Kvetení probíhá během celého roku i v období mírné zimy. Rostliny mají velice krátkou vegetační dobu (asi 40 dní), v roce může mít 2–3 generace. Na jedné rostlině se vytváří 10 000–20 000 semen, která postupně vysemeňují. Mají nepravidelnou klíčivost a jejich vzcházivost z povrchu půdy i mělce podpovrchových vrstev je v podstatě nepřetržitá během celého roku. V půdě vydrží semena životná několik let.
Půdní zásoba semen je stále doplňována vysemeňováním, ale i osivem, komposty, vodou a jinými způsoby.