Svízel přítula

Galium aparine

Čeleď
Mořenovité - Rubiaceae

Klasifikace plevelu
Jednoletý ozimý plevel.

Výskyt
Na orné půdě zapleveluje téměř všechny plodiny, zejména však ozimé obiloviny, luskoviny. Snáší dobře zastínění a může se vyskytovat i v hustých porostech. Patří k naším i světovým nejnebezpečnějším plevelným druhům na orné půdě.
Má vysokou konkurenční schopnost.
V posledních desetiletích se intenzivně šíří díky vysokému zastoupení ozimů, vyšším dávkám průmyslových hnojiv a také proto, že je relativně odolný vůči většímu počtu herbicidů.
Často způsobuje poléhání obilí a zhoršuje kvalitu sklizně a kvalitu píce.

Popis rostliny
Jednoletý plevelný druh s tenkými, vřetenovitými, málo větvenými kořeny.
Lodyha je přímá nebo vystoupavá, v husté vegetaci i popínavá, (8 -) 20 – 150 ( - 180) cm dlouhá, větvená nebo řidčeji nevětvená, čtyřhranná, na hranách s nazpět směřujícími chrupavčitými osténky, jimiž se přidržuje okolí. Na uzlinách někdy chlupatá.
Listy a palisty v 5 – 7 (- 8) četných přeslenech, úzké až široce obkopinaté, rovněž osténkaté.
Květenstvím jsou úžlabní vrcholíky, (1 -) 3 – 9 květé. Květy jsou oboupohlavné, zelenavě bílé, drobné. Koruny jsou kolovité, 1,5 – 1,7 mm v průměru; kalich bývá zakrnělý.
Plodem je dvojnažka, která se v době zrání poltí na dva kulovité díly, 2,8 – 5 mm dlouhé. Na povrchu jsou pokryty bradavkami s tuhými háčkovitými ostny, na břišní straně mají kráterovitou prohlubeň, jsou šedohnědé až šedozelené.

Reprodukční šíření
Rozmnožuje se výhradně generativně. Rostliny kvetou od května do podzimu a na každé z nich se vytvoří až několik set nažek (100 – 500), které po uzrání poměrně málo klíčí, zejména díky tvrdoslupečnosti. V půdě vydrží dlouhou dobu životné a vzchází postupně i z hloubek přes 10 cm.
Hlavním způsobem šíření nažek je přirozené vysemenění na stanovišti; významně se šíří osivem obilnin a jiných plodin, ze kterých se špatně čistí, ale může být také rozšiřován exozoochorně zvířaty, vodou i statkovými hnojivy.

Přípravky na ochranu rostlin